Partneři:

 www.tynecnadlabem.cz

 

Počasí:

 Počasí

Povinné ručení

 

   

  Úvod:

 

 

      Dovolte mi Vás přivítat na internetových stránkách Svazku obcí Týnecko. V lednu 1999 bylo založeno v souladu s ustanoveními zákona o obcích a dalšími předpisy Sdružení obcí mikroregionu Týnecko, zahrnující území šesti administrativních obcí bývalého okresu Kolín a čtyř administrativních obcí a jedné části obce bývalého okresu Pardubice. Jedná se o tyto obce a jejich části: Týnec nad Labem ( Týnec nad Labem, Lžovice, Vinařice), Krakovany (Krakovany, Božec) , Bělušice, Radovesnice II (Radovesnice, Rozehnaly), Uhlířská Lhota (Uhlířská Lhota, Rasochy) , Lipec, Labské Chrčice, Selmice, Hlavečník, Tetov a část obce Bílé Vchynice (administrativně příslušná do Kladrub nad Labem). 

      To, že část obcí mikroregionu je administrativně příslušná do okresu Kolín a část do okresu Pardubice je jeho zvláštností a z hlediska posuzování možností jeho rozvoje to má specifický význam právě v tom, že se jedná o sdružení okrajových obcí obou okresů s řadou negativních skutečností, které mohou z této okrajové polohy vyplývat. Pozitivním je pak to, že i přes tuto administrativní bariéru pro spolupráci našly jednotlivé obce ochotu vzájemně koordinovat svůj rozvoj i rozvoj celého mikroregionu.

      Informace použité v těchto stránkách jsme čerpali ze studie "Program obnovy a rozvoje mikroregionu Týnecko", která byla základním materiálem pro rozvoj daného mikroregionu. Výše uvedenou studii zpracoval TERPLAN, který byl ve výběrovém řízení, které Sdružení vypsalo, v roce 1999, a nabídka byla vybrána jako nejlepší.

 

     Hlavní ideou tohoto Sdružení je koordinovat spolupráci při obnově vesnic se zvláštním zřetelem na tvorbu a ochranu životního prostředí. Cílem Sdružení je iniciovat a usměrňovat rozvoj mikroregionu, podporovat iniciativu obyvatel, podnikatelské sféry a místních (obecních) samospráv tak, aby především vlastními silami vytvářely podmínky pro rozvoj venkova v nejširším slova smyslu. 

      Prvním aktem této spolupráce bylo koordinované úsilí o plynofikaci obcí mikroregionu.

Mikroregion Týnecko má poměrně diferencované hodnoty krajinného a přírodního prostředí. Ty byly v některých částech narušeny hospodářskou činností člověka, ve svém základním členění je možno považovat za stabilizované a svým způsobem budou předurčovat možnosti budoucího vývoje území.

      Základním krajinným prvkem území je především průlom Labe Železnými horami, který v prostoru Týnce nad Labem vytváří jednu z největších atraktivit. Na ní se podílí také tok Labe, který vytváří z tohoto prostoru jeden z unikátních příkladů vzájemného působení skalních masivů a řeky. Tok Labe má, přesto že je regulován, v celém průběhu územím velké rekreační i přírodovědné hodnoty. Na tok řeky je vázán i přírodní areál Státního hřebčína v Kladrubech, který do sledovaného území zasahuje svými okrajovými částmi. 

      Pozitivně se v území, a to především v jeho okrajových částech uplatňují rozsáhlé lesní komplexy. Ty jednak celé území lemují a v okolí Bělušic, Radovesnice II., Uhlířské Lhoty a Bílé Vchýnice vytvářejí určitý lesní rámec celého mikroregionu. K tomu přistupují i lesní komplexy mezi Týncem nad Labem, Labskými Chrčicemi a Hlavečníkem. Naproti tomu v centrální části mikroregionu jsou některá území, jejichž krajinný ráz je velmi znehodnocený v důsledku uzpůsobení krajiny potřebám dřívější zemědělské velkovýroby. Jedná se především o rozsáhlou pánev mezi Bělušicemi a Krakovany a prostor mezi Lipcem a Radovesnicemi II. Současný stav tohoto území ovlivnilo především to, že zde jsou nejkvalitnější zemědělské půdy. 

      Celé území mikroregionu bylo až do konce předminulého století využíváno převážně zemědělsky. Pouze v Týnci nad Labem a Krakovanech byly zárodky významnějších řemeslných činností. Z hlediska vybavení se v území uplatňovaly školy, které byly dříve zastoupeny ve většině obcí. Vzhledem k malé velikosti většiny sídel zde byla zastoupena jen málo církevní moc. Ta měla své kostely jen v Týnci nad Labem, Lipci, Krakovanech a Rasochách. Nízké zastoupení kostelů je také jednou z příčin menší pospolitosti a sounáležitosti obcí. Tyto historické aspekty mohou ve slabší míře působit stále, škola a kostel bývalo zpravidla to, co obce v minulosti integrovalo. 

      V takto uspořádaném území měl vedoucí postavení Týnec nad Labem, který byl přirozeným střediskem především pro centrální část mikroregionu. V okrajových částech území se uplatňoval slabě vliv dalších center, především Kladrub nad Labem, Řečan nad Labem a Přelouče ve východní části mikroregionu a Chlumce nad Cidlinou a Nového Bydžova v severní části území. Obdobně se poměrně slabě uplatňoval i vliv Kolína.

      Nástup moderní průmyslové výroby do tohoto ryze zemědělského regionu byl poměrně omezený a původně byl vázán jen na Týnec nad Labem. Jedním z nepříznivých faktorů pro rozvoj území byla konfigurace terénu ve vlastním Týnci. To že město nemělo železniční stanici, ale jen zastávku bez možnosti překladu nákladů, podstatně omezilo jeho rozvoj. 

      Ostatní území mikroregionu si stále uchovávalo svůj téměř výlučně zemědělský charakter a v rámci zemědělství byly rozvíjeny jen okrajově některé průmyslové činnosti.

 

 

 

 

 

 

 


Design by NUNY